Richard Tarnas: Cyklus Uran-Neptun a bouřlivý rozvoj informačních technologií
Z anglického originálu přeložil Petr Lisý. Původně publikováno v Revue PROSTOR č. 79, roč. 2008.
Americký astrolog, psycholog a historik kultury Richard Tarnas (1950) je autorem několika vysoce oceňovaných knih. Do širšího povědomí se zapsal knihou Vášeň západní mysli (The Passion of the Western Mind, 1991), v níž objevným způsobem shrnul historický vývoj západního světonázoru, a studií o archetypickém významu planety Uran, která vyšla i česky pod názvem Prométheus a Uran (Sagittarius, 2004). Mezi jeho blízké spolupracovníky patří světoznámý psycholog českého původu Stanislav Grof, s nímž vede na Kalifornském institutu integrálních studií kurz zaměřený na integraci astrologie a psychologie.
Své originální názory dále rozvíjí v obsáhlé i obsažné knize Vesmír a psýché (Cosmos and Psyche, 2006), v níž se zabývá vývojem a proměnami světonázoru a ducha doby z pohledu astrologických cyklů. V revue PROSTOR vyšel o této knize článek v čísle 73/74 (s. 215–220) a nověji také článek "Podstupuje moderní mysl rituál přechodu?" v čísle 86 (s. 99-120). V čísle 85 se také objevil rozhovor věnovaný aktuálním konstelacím a jejich projevům (finanční krize apod.), nazvaný "Astrologové předjímají budoucnost dříve než ostatní..." Následující text pochází z kapitoly Probuzení ducha a duše (Awakenings of Spirit and Soul) věnované analýze projevů cyklu Uran – Neptun. Uran prochází zvěrokruhem 84 let, Neptun 172 let a obě planety se setkají vždy po 172 letech. Poslední „setkání“, respektive konjunkce obou planet proběhla v první polovině devadesátých letech 20. století ve znamení Kozoroha (konjunkce vrcholila v roce 1993). V jistém smyslu ovšem působení této konjunkce pokračuje dodnes, neboť Uran v současnosti prochází znamením Ryb (kterým vládne Neptun), zatímco Neptun prochází znamením Vodnáře (kterému vládne Uran). Celé období od druhé poloviny osmdesátých let do současnosti je provázeno prudkým rozvojem a šířením informačních technologií, což Richard Tarnas připisuje zmíněné konjunkci „velkých“, transpersonálních planet, která dala tomuto vývoji rozhodující impulz. Ukázky, které nám ze své knihy zaslal autor, vycházejí v redakční úpravě a v překladu Petra Lisého.
Obecné charakteristiky spojení Urana a Neptuna
Při sledování období významných spojení Urana a Neptuna jsem si povšiml, že v jejich průběhu se v kolektivní psýše zvýraznilo působení archetypu Prométhea, jehož vliv byl pozorovatelný v řadě kulturních fenoménů. Jeho známé kvality – rychlé změny, náhlá probuzení, tvořivé inovace, emancipace, vzpoura a narušování – jsme tentokrát mohli sledovat především ve vztahu k rozličným archetypickým tématům a zkušenostem, jež si spojujeme s Neptunem. Období kontaktů Urana a Neptuna nejsou charakteristická politickými či jinými podobně konkrétními vnějšími změnami, nýbrž především všudypřítomnou transformací obecné kulturní vize: duchovním probouzením, zrodem nových náboženských hnutí, kulturní renesancí, vynořováním nových filosofických perspektiv převážně idealistické povahy, náhlou proměnou kosmologické a metafyzické kulturní vize, rychlou kolektivní proměnou psychologického nazírání a niterné citlivosti, změnami paradigmatu, novými utopickými sociálními vizemi a hnutími a převratnými změnami v oblasti umělecké imaginace.
Problematičtější stránku těchto konstelací představuje všeobecné duchovní a filosofické zmatení a dezorientace, spojené s rychlým rozpadem druhdy pevných struktur víry a jistoty a se značnou náchylností k davové hypnóze. Podobně jako u jiných konstelací Urana, vždy se tu vyskytuje buď vzrušující, osvobozující, probouzející kvalita, anebo narušení a destabilizace v důsledku náhlé radikální změny. V každém případě však lze tyto uranské kvality sledovat v oblasti projevů kolektivní imaginace a kulturní vize (duchovní, umělecké, vědecké, kosmologické, filosofické, sociální), které vykazují obecný sklon k idealismu, poetičnosti, ezoterice a mysticismu a mnohdy jsou doprovázeny neklidným puzením k transcendenci a duchovnímu osvícení.
Počítače a internet jako výraz uransko-neptunských sil
Velkolepá transformace individuální i kolektivní zkušenosti, způsobená prudkým rozvojem a šířením složitých technologií, především osobních počítačů a internetu, je pochopitelně zásadní pro porozumění celé této éře a zrcadlí charakteristické motivy archetypického komplexu Uran/Neptun. Můžeme zde letmo zmínit několik hlavních témat, v nichž se zjevně odráží kombinace Urana a Neptuna: propojení technologických inovací s radikální proměnou vědomí, nebývalé zrychlení toku informací a niterného prožívání života, bezmeznost a okamžitost e-mailové komunikace, pocit neomezené vzájemné propojenosti, zrychlené rozplývání hranic (vztahových, globálních, ekonomických, epistemologických). Zkušenostní dimenze těchto změn jasně odráží kombinaci Uran/Neptun s jejím náhlým, osvobozujícím a pro mnohé omračujícím a matoucím otevíráním bran (Uran) neomezeně propojených sítí a nových zdrojů dat (Neptun). Stejně tak ji lze pozorovat při užívání internetu, které s sebou nese rysy závislosti nebo může vyvolávat stavy podobné transu či drogovému opojení.
Podobným způsobem na tento archetypický komplex odkazují termíny jako kyberprostor, celosvětová síť (world wide web), surfování v proudu dat, hypertext a dynamické, nelineární, neptunsky amorfní „moře“ zdánlivě neomezených zdrojů informací, vzájemně komplexně propojených pomocí hypertextových odkazů, to vše zprostředkováváno stroji podobnými džinům, které způsobily uranskou revoluci ve vyhledávání a přenosu informací. Do našich úvah dobře zapadá i nahlížení internetu jako prostředku manifestace globální mysli, vědomí Gaii, Teilhardovské noosféry a Indrovy sítě – internet, vysokorychlostní optické kabely (většinou podmořské) a bezdrátové technologie potenciálně propojují kterýkoli individuální uzel vědomí na této planetě se všemi ostatními.
Mosty mezi vědou a mystikou
Mnohé z uransko-neptunských témat lze nalézt také ve vědeckých teoriích z přelomu 20. a 21. století: teorie hyperprostoru, alternativních realit, virtuálních částic, neviditelné temné hmoty a temné energie, multidimenzionální teorie strun (podle které je vesmír složen ze strun, jež jsou „tak malé, že jejich přímé pozorování by se rovnalo snaze číst tento text ze vzdálenosti sta světelných let“). Podobně odráží komplex Uran/Neptun také stále populárnější teorii multiverza, podle níž je náš vesmír pouze jedním z nespočetných dalších vesmírů, které existují v jiných dimenzích – a tyto sebereprodukující expanzivní vesmíry nekonečně vzcházejí z černých děr a velkých třesků podobně jako nesčetné bubliny v moři. Vidíme zde využívání neptunských metafor a kvalit (moře, bubliny, nekonečnost, neviditelné rozměry reality, neomezená spekulativní imaginace) v kombinaci s uranskými tématy (astronomie, překvapivé nové skutečnosti, neutuchající kosmická tvořivost a nov začátky).
Charakter řady vědeckých diskusí a teorií tohoto období naznačuje i další projevy téhož archetypového komplexu, jako je rozvoj teorie systémů, teorie komplexity a teorie chaosu, které se zaměřují na neustále se měnící sítě vztahů, nelineární dynamiku a komplexní vzájemnou závislost živých systémů. Mohli bychom tu zmínit i širokou popularitu holistických náhledů u vědců, jako je David Bohm (celostnost a implikátní řád ve fyzice), Ilya Prigogine (teorie disipativních a nerovnovážných struktur v chemii), Rupert Sheldrake (teorie morfického pole v biologii), Barbara McClintock („cit pro organismus“ v biologickém a genetickém výzkumu), Edgar Morin (transdisciplinární komplexní holismus v sociálních i přírodních vědách), Stuart Kauffman a Santa Fe Institute (sebeorganizace a komplexita v evoluci), Humberto Maturana a Francisco Varela (teorie autopoiéze a aktivního spoluutváření reality v kognitivních vědách), Ervin Laszlo a řada dalších.
Velice živou reflexí tohoto archetypového pole bylo sblížení mezi vědou na jedné straně a náboženstvím, teologií a spiritualitou na straně druhé, pozorovatelné v nespočetných knihách a sympoziích věnovaných v devadesátých letech této otázce. Široce sledovaný dialog západních vědců s dalajlámou a buddhistickými mnichy, který začal v roce 1992, byl typickým projevem komplexu Uran/Neptun, výrazně působícího v té době v kolektivní psýše. Neurologie náboženské zkušenosti se stala význačným předmětem vědeckého výzkumu a veřejné diskuse. Podobně ovlivněná zmíněným archetypickým impulzem byla také obecná snaha uvést v soulad náboženské perspektivy s evolučními teoriemi, ať už skrze syntézu staroasijských mystických představ se současnou západní vědou, rozvíjení teorie inteligentního designu ovlivněné biblickými principy, anebo pěstování sofistikovaných filosofických a kosmologických koncepcí inspirovaných mysliteli jako Teilhard de Chardin a Alfred Norton Whitehead.
Anima mundi
Na obecnější rovině bylo možno komplex Uran/Neptun pozorovat v kolektivním probuzení spirituální a existenciální touhy po splynutí s vyšší jednotou, po opětném propojení se Zemí a veškerým životem, který se na ní vyskytuje, s globálním společenstvím, s vesmírem, s duchovními základy života. Dále byl tento archetypický impulz viditelný v novém uvědomění a vyvolávání duše světa, anima mundi, archetypové dimenze života, a ve všeobecném volání po opětovném očarování světa – po navrácení kouzla přírodě, vědě, umění i každodennímu životu. Jasně rozpoznatelný byl v tomto období také v téměř všudypřítomné snaze o překonání starých odděleností a dualismů – mezi lidmi a přírodou, duchem a hmotou, subjektem a objektem, mužskýma ženským, intelektem a duší, vesmírem a psýchou – a objevení propojenější reality a vědomí. Všechny tyto tendence lze chápat jako projevy archetypického impulzu spojeného se sjednocením protikladů (coniunctio oppositorum) a posvátným sňatkem (hieros gamos). Tento impulz, odrážející náměty hermetické, kabalistické a křesťanské mystiky, s nimiž jsme se setkali při dřívějších spojeních Urana a Neptuna, byl nejnověji formulován Jungem v kontextu jeho hlubinné psychologie, shodou okolností právě během opozice a posléze kvadrátu těchto dvou planet.
Stínové aspekty informační exploze
Silně aktivovaná žízeň kolektivní psýchy po spirituální transcendenci a celistvosti v tomto období obnažila také problematickou stránku tohoto archetypického komplexu, pozorovatelnou v podobě široké palety pokleslejších impulzů a činů. Dobově zesílené religiózní vědomí dalo vzniknout řadě „new age“ poblouzněností a excentrických kultů. Zároveň po celém světě inspirovalo a povzbudilo fanatický náboženský fundamentalismus.
Z psychologického hlediska jsme mohli vidět obecný sklon k únikům a popírání, k narcismu a pasivitě, důvěřivosti a sebeklamu, to vše povzbuzené kolektivním ponorem do umělé reality vytvářené masmédii. Tyto tendence a patologie odrážejí stínovou stránku komplexu Uran/Neptun, podobně jako napájení kolektivního vědomí hyperstimulujícími technologickými obrazy, jejichž jediným účelem je obchodní zisk. Obzvlášť názorná byla všeobecná hypnotická fascinace obrazem („obraz je vše“) a kolektivní sklon k náhlému epistemologickému zmatení – spojování skutečného s virtuálním a iluzorním, zpola fiktivní životopisy a dějiny, dramatizované zprávy, politické veletoče, emočně vyhrocené a přibarvené dokumentární filmy, reality show, internetové fámy, smyšlené novinky a podvodný žurnalismus, falešné vysokoškolské tituly, elektronicky zrychlené šíření nepodložených a podvržených informací – nekonečná přehlídka postmoderního relativismu, který hluboce ovlivňuje a utváří pop kulturu. To vše ukazuje na stínovou stránku Neptuna (iluze, simulace, dezorientující rozpouštění hranic, zmatení a splývání, podvody a sebeklamy, fantazie, obrazy, zhypnotizovaná pasivita) podpořenou Uranem (vysokorychlostní elektronické technologie, inovace, žízeň po vzrušení a stimulaci, novinky, neustálé změny).
Tato témata se dočkala svého vyjádření v estetice videoklipů, která se od poloviny osmdesátých let nesmírně rozšířila. Rychlé střídání nespojitých obrazů podložené repetitivní rytmikou vytvořilo jakousi masově hypnotickou zábavu, která těžila z rozbíjení struktur narativní racionality a osobní identity. Tyto kulturní tendence byly provázeny všeobecnou náchylností k závislostem všeho druhu – drogám, alkoholu, konzumerismu, televizi, vlivu mediálních celebrit, videohrám, pornografii, internetu. To vše odkazuje na problematickou stránku archetypu Neptuna: závislosti, úniky, narcismus, iluze, omámení. Tyto a další podoby máji v globální kultuře jsou protiváhou pozitivního potenciálu charakteristických projevů komplexu Uran/Neptun, jako jsou speciální postupy a efekty v kinematografii, interaktivní elektronická multimédia, umělá inteligence a virtuální realita.
Souvislosti expanze mobilních telefonů
Výjimečně názorným symptomem spojení Urana a Neptuna je nevídaný rozmach mobilních telefonů v devadesátých letech. Jejich všeobecné používání nejen zrušilo v nebývalé míře hranice mezi jedincem a jeho geografickou polohou, ale též zrušilo hranice mezi volajícími a lidmi, kteří jsou nuceni ve svém bezprostředním okolí (restaurace, metro, letiště, chodníky) naslouchat cizí konverzaci často intimního rázu. Široké využívání mobilů s sebou nese také „multitasking“, zakoušení několika realit současně – lidé telefonují během schůzek či večírků, při domácích činnostech, za volantem, na ulici, ačkoli jsou při tom vtaženi do jiného světa. Tyto situace, které se každý den po celém světě nesčetněkrát opakují, také přispívají k virtualizaci každodenního života – několik lidí se může vyskytovat na stejném místě, a přesto jsou si vzájemně pro jakýkoli praktický účel nedostupní, neboť jsou zapojeni do konverzace s jinými, fyzicky nepřítomnými osobami.
Mobilní telefony s sebou kromě bezprecedentní míry dostupnosti přinesly také zmatek a dezorientaci (někdy úmyslné klamání) týkající se toho, kde se dotyčný v daný okamžik fyzicky nachází – může to být jiná země či opačná polokoule. Interakce mezi různými časovými zónami je na denním pořádku. Tato neurčitost v lokalizaci typická pro mobily bývá přirovnávána ke kyberprostoru či internetu, kde se kombinuje s častou tvorbou mnoha virtuálních identit v rámci různých chatů a internetových fór. Typickým příkladem je častý výskyt dobře informovaných jedinců zabydlených v elektronicky zprostředkovávaných světech kyberprostoru, kteří jsou lépe obeznámeni se stavem světa a vzdálených regionů planety nežli s vlastním nejbližším okolím. Všechny tyto nové zážitkové kvality kolektivní psýchy – rozpouštění hranic, neomezená vzájemná propojenost a dostupnost, prostorová neurčitost („nelokalita“), vícenásobná realita, virtuální reality, vícenásobné virtuální identity, dezorientace, zmatek, iluze, podvody, globální propojenost a jednota, to vše zprostředkováno novými technologiemi – výmluvně odrážejí různé specifické projevy archetypického komplexu Uran/Neptun.
Globální perspektiva
V éře, která poprvé lidstvu přinesla globální vědomí, v níž může být planeta Země se všemi svými obyvateli nahlížena ve své celistvosti jako jedno z nebeských těles v kosmickém prostoru a v níž byl vesmír odhalen jako tvořivá nesmírnost, která se šíří skrze miliony galaxií po miliardy let kosmické evoluce od velkého třesku až po současnost, rodící se kolektivní vědomí v nebývalé míře rozpoznává, že jsme všichni součástí jediného ohromného příběhu. Zároveň však tento příběh pro lidstvo a obyvatelstvo Země dosáhl fáze rostoucího nebezpečí a krize.
Jak už zdůraznil bezpočet bystrých pozorovatelů, budoucnost závisí na tom, jak se lidstvo vyrovná s tímto bezprecedentním okamžikem výzvy a volby, jak si poradí s napětím mezi jednotou a mnohostí ve světě rozličných náboženství a národů a jak vyřeší rozštěp mezi duchem a hmotou v rozvíjejícím se vědomí technologicky posíleného lidského druhu.
Americký astrolog, psycholog a historik kultury Richard Tarnas (1950) je autorem několika vysoce oceňovaných knih. Do širšího povědomí se zapsal knihou Vášeň západní mysli (The Passion of the Western Mind, 1991), v níž objevným způsobem shrnul historický vývoj západního světonázoru, a studií o archetypickém významu planety Uran, která vyšla i česky pod názvem Prométheus a Uran (Sagittarius, 2004). Mezi jeho blízké spolupracovníky patří světoznámý psycholog českého původu Stanislav Grof, s nímž vede na Kalifornském institutu integrálních studií kurz zaměřený na integraci astrologie a psychologie.
Své originální názory dále rozvíjí v obsáhlé i obsažné knize Vesmír a psýché (Cosmos and Psyche, 2006), v níž se zabývá vývojem a proměnami světonázoru a ducha doby z pohledu astrologických cyklů. V revue PROSTOR vyšel o této knize článek v čísle 73/74 (s. 215–220) a nověji také článek "Podstupuje moderní mysl rituál přechodu?" v čísle 86 (s. 99-120). V čísle 85 se také objevil rozhovor věnovaný aktuálním konstelacím a jejich projevům (finanční krize apod.), nazvaný "Astrologové předjímají budoucnost dříve než ostatní..." Následující text pochází z kapitoly Probuzení ducha a duše (Awakenings of Spirit and Soul) věnované analýze projevů cyklu Uran – Neptun. Uran prochází zvěrokruhem 84 let, Neptun 172 let a obě planety se setkají vždy po 172 letech. Poslední „setkání“, respektive konjunkce obou planet proběhla v první polovině devadesátých letech 20. století ve znamení Kozoroha (konjunkce vrcholila v roce 1993). V jistém smyslu ovšem působení této konjunkce pokračuje dodnes, neboť Uran v současnosti prochází znamením Ryb (kterým vládne Neptun), zatímco Neptun prochází znamením Vodnáře (kterému vládne Uran). Celé období od druhé poloviny osmdesátých let do současnosti je provázeno prudkým rozvojem a šířením informačních technologií, což Richard Tarnas připisuje zmíněné konjunkci „velkých“, transpersonálních planet, která dala tomuto vývoji rozhodující impulz. Ukázky, které nám ze své knihy zaslal autor, vycházejí v redakční úpravě a v překladu Petra Lisého.
Obecné charakteristiky spojení Urana a Neptuna
Při sledování období významných spojení Urana a Neptuna jsem si povšiml, že v jejich průběhu se v kolektivní psýše zvýraznilo působení archetypu Prométhea, jehož vliv byl pozorovatelný v řadě kulturních fenoménů. Jeho známé kvality – rychlé změny, náhlá probuzení, tvořivé inovace, emancipace, vzpoura a narušování – jsme tentokrát mohli sledovat především ve vztahu k rozličným archetypickým tématům a zkušenostem, jež si spojujeme s Neptunem. Období kontaktů Urana a Neptuna nejsou charakteristická politickými či jinými podobně konkrétními vnějšími změnami, nýbrž především všudypřítomnou transformací obecné kulturní vize: duchovním probouzením, zrodem nových náboženských hnutí, kulturní renesancí, vynořováním nových filosofických perspektiv převážně idealistické povahy, náhlou proměnou kosmologické a metafyzické kulturní vize, rychlou kolektivní proměnou psychologického nazírání a niterné citlivosti, změnami paradigmatu, novými utopickými sociálními vizemi a hnutími a převratnými změnami v oblasti umělecké imaginace.
Problematičtější stránku těchto konstelací představuje všeobecné duchovní a filosofické zmatení a dezorientace, spojené s rychlým rozpadem druhdy pevných struktur víry a jistoty a se značnou náchylností k davové hypnóze. Podobně jako u jiných konstelací Urana, vždy se tu vyskytuje buď vzrušující, osvobozující, probouzející kvalita, anebo narušení a destabilizace v důsledku náhlé radikální změny. V každém případě však lze tyto uranské kvality sledovat v oblasti projevů kolektivní imaginace a kulturní vize (duchovní, umělecké, vědecké, kosmologické, filosofické, sociální), které vykazují obecný sklon k idealismu, poetičnosti, ezoterice a mysticismu a mnohdy jsou doprovázeny neklidným puzením k transcendenci a duchovnímu osvícení.
Počítače a internet jako výraz uransko-neptunských sil
Velkolepá transformace individuální i kolektivní zkušenosti, způsobená prudkým rozvojem a šířením složitých technologií, především osobních počítačů a internetu, je pochopitelně zásadní pro porozumění celé této éře a zrcadlí charakteristické motivy archetypického komplexu Uran/Neptun. Můžeme zde letmo zmínit několik hlavních témat, v nichž se zjevně odráží kombinace Urana a Neptuna: propojení technologických inovací s radikální proměnou vědomí, nebývalé zrychlení toku informací a niterného prožívání života, bezmeznost a okamžitost e-mailové komunikace, pocit neomezené vzájemné propojenosti, zrychlené rozplývání hranic (vztahových, globálních, ekonomických, epistemologických). Zkušenostní dimenze těchto změn jasně odráží kombinaci Uran/Neptun s jejím náhlým, osvobozujícím a pro mnohé omračujícím a matoucím otevíráním bran (Uran) neomezeně propojených sítí a nových zdrojů dat (Neptun). Stejně tak ji lze pozorovat při užívání internetu, které s sebou nese rysy závislosti nebo může vyvolávat stavy podobné transu či drogovému opojení.
Podobným způsobem na tento archetypický komplex odkazují termíny jako kyberprostor, celosvětová síť (world wide web), surfování v proudu dat, hypertext a dynamické, nelineární, neptunsky amorfní „moře“ zdánlivě neomezených zdrojů informací, vzájemně komplexně propojených pomocí hypertextových odkazů, to vše zprostředkováváno stroji podobnými džinům, které způsobily uranskou revoluci ve vyhledávání a přenosu informací. Do našich úvah dobře zapadá i nahlížení internetu jako prostředku manifestace globální mysli, vědomí Gaii, Teilhardovské noosféry a Indrovy sítě – internet, vysokorychlostní optické kabely (většinou podmořské) a bezdrátové technologie potenciálně propojují kterýkoli individuální uzel vědomí na této planetě se všemi ostatními.
Mosty mezi vědou a mystikou
Mnohé z uransko-neptunských témat lze nalézt také ve vědeckých teoriích z přelomu 20. a 21. století: teorie hyperprostoru, alternativních realit, virtuálních částic, neviditelné temné hmoty a temné energie, multidimenzionální teorie strun (podle které je vesmír složen ze strun, jež jsou „tak malé, že jejich přímé pozorování by se rovnalo snaze číst tento text ze vzdálenosti sta světelných let“). Podobně odráží komplex Uran/Neptun také stále populárnější teorii multiverza, podle níž je náš vesmír pouze jedním z nespočetných dalších vesmírů, které existují v jiných dimenzích – a tyto sebereprodukující expanzivní vesmíry nekonečně vzcházejí z černých děr a velkých třesků podobně jako nesčetné bubliny v moři. Vidíme zde využívání neptunských metafor a kvalit (moře, bubliny, nekonečnost, neviditelné rozměry reality, neomezená spekulativní imaginace) v kombinaci s uranskými tématy (astronomie, překvapivé nové skutečnosti, neutuchající kosmická tvořivost a nov začátky).
Charakter řady vědeckých diskusí a teorií tohoto období naznačuje i další projevy téhož archetypového komplexu, jako je rozvoj teorie systémů, teorie komplexity a teorie chaosu, které se zaměřují na neustále se měnící sítě vztahů, nelineární dynamiku a komplexní vzájemnou závislost živých systémů. Mohli bychom tu zmínit i širokou popularitu holistických náhledů u vědců, jako je David Bohm (celostnost a implikátní řád ve fyzice), Ilya Prigogine (teorie disipativních a nerovnovážných struktur v chemii), Rupert Sheldrake (teorie morfického pole v biologii), Barbara McClintock („cit pro organismus“ v biologickém a genetickém výzkumu), Edgar Morin (transdisciplinární komplexní holismus v sociálních i přírodních vědách), Stuart Kauffman a Santa Fe Institute (sebeorganizace a komplexita v evoluci), Humberto Maturana a Francisco Varela (teorie autopoiéze a aktivního spoluutváření reality v kognitivních vědách), Ervin Laszlo a řada dalších.
Velice živou reflexí tohoto archetypového pole bylo sblížení mezi vědou na jedné straně a náboženstvím, teologií a spiritualitou na straně druhé, pozorovatelné v nespočetných knihách a sympoziích věnovaných v devadesátých letech této otázce. Široce sledovaný dialog západních vědců s dalajlámou a buddhistickými mnichy, který začal v roce 1992, byl typickým projevem komplexu Uran/Neptun, výrazně působícího v té době v kolektivní psýše. Neurologie náboženské zkušenosti se stala význačným předmětem vědeckého výzkumu a veřejné diskuse. Podobně ovlivněná zmíněným archetypickým impulzem byla také obecná snaha uvést v soulad náboženské perspektivy s evolučními teoriemi, ať už skrze syntézu staroasijských mystických představ se současnou západní vědou, rozvíjení teorie inteligentního designu ovlivněné biblickými principy, anebo pěstování sofistikovaných filosofických a kosmologických koncepcí inspirovaných mysliteli jako Teilhard de Chardin a Alfred Norton Whitehead.
Anima mundi
Na obecnější rovině bylo možno komplex Uran/Neptun pozorovat v kolektivním probuzení spirituální a existenciální touhy po splynutí s vyšší jednotou, po opětném propojení se Zemí a veškerým životem, který se na ní vyskytuje, s globálním společenstvím, s vesmírem, s duchovními základy života. Dále byl tento archetypický impulz viditelný v novém uvědomění a vyvolávání duše světa, anima mundi, archetypové dimenze života, a ve všeobecném volání po opětovném očarování světa – po navrácení kouzla přírodě, vědě, umění i každodennímu životu. Jasně rozpoznatelný byl v tomto období také v téměř všudypřítomné snaze o překonání starých odděleností a dualismů – mezi lidmi a přírodou, duchem a hmotou, subjektem a objektem, mužskýma ženským, intelektem a duší, vesmírem a psýchou – a objevení propojenější reality a vědomí. Všechny tyto tendence lze chápat jako projevy archetypického impulzu spojeného se sjednocením protikladů (coniunctio oppositorum) a posvátným sňatkem (hieros gamos). Tento impulz, odrážející náměty hermetické, kabalistické a křesťanské mystiky, s nimiž jsme se setkali při dřívějších spojeních Urana a Neptuna, byl nejnověji formulován Jungem v kontextu jeho hlubinné psychologie, shodou okolností právě během opozice a posléze kvadrátu těchto dvou planet.
Stínové aspekty informační exploze
Silně aktivovaná žízeň kolektivní psýchy po spirituální transcendenci a celistvosti v tomto období obnažila také problematickou stránku tohoto archetypického komplexu, pozorovatelnou v podobě široké palety pokleslejších impulzů a činů. Dobově zesílené religiózní vědomí dalo vzniknout řadě „new age“ poblouzněností a excentrických kultů. Zároveň po celém světě inspirovalo a povzbudilo fanatický náboženský fundamentalismus.
Z psychologického hlediska jsme mohli vidět obecný sklon k únikům a popírání, k narcismu a pasivitě, důvěřivosti a sebeklamu, to vše povzbuzené kolektivním ponorem do umělé reality vytvářené masmédii. Tyto tendence a patologie odrážejí stínovou stránku komplexu Uran/Neptun, podobně jako napájení kolektivního vědomí hyperstimulujícími technologickými obrazy, jejichž jediným účelem je obchodní zisk. Obzvlášť názorná byla všeobecná hypnotická fascinace obrazem („obraz je vše“) a kolektivní sklon k náhlému epistemologickému zmatení – spojování skutečného s virtuálním a iluzorním, zpola fiktivní životopisy a dějiny, dramatizované zprávy, politické veletoče, emočně vyhrocené a přibarvené dokumentární filmy, reality show, internetové fámy, smyšlené novinky a podvodný žurnalismus, falešné vysokoškolské tituly, elektronicky zrychlené šíření nepodložených a podvržených informací – nekonečná přehlídka postmoderního relativismu, který hluboce ovlivňuje a utváří pop kulturu. To vše ukazuje na stínovou stránku Neptuna (iluze, simulace, dezorientující rozpouštění hranic, zmatení a splývání, podvody a sebeklamy, fantazie, obrazy, zhypnotizovaná pasivita) podpořenou Uranem (vysokorychlostní elektronické technologie, inovace, žízeň po vzrušení a stimulaci, novinky, neustálé změny).
Tato témata se dočkala svého vyjádření v estetice videoklipů, která se od poloviny osmdesátých let nesmírně rozšířila. Rychlé střídání nespojitých obrazů podložené repetitivní rytmikou vytvořilo jakousi masově hypnotickou zábavu, která těžila z rozbíjení struktur narativní racionality a osobní identity. Tyto kulturní tendence byly provázeny všeobecnou náchylností k závislostem všeho druhu – drogám, alkoholu, konzumerismu, televizi, vlivu mediálních celebrit, videohrám, pornografii, internetu. To vše odkazuje na problematickou stránku archetypu Neptuna: závislosti, úniky, narcismus, iluze, omámení. Tyto a další podoby máji v globální kultuře jsou protiváhou pozitivního potenciálu charakteristických projevů komplexu Uran/Neptun, jako jsou speciální postupy a efekty v kinematografii, interaktivní elektronická multimédia, umělá inteligence a virtuální realita.
Souvislosti expanze mobilních telefonů
Výjimečně názorným symptomem spojení Urana a Neptuna je nevídaný rozmach mobilních telefonů v devadesátých letech. Jejich všeobecné používání nejen zrušilo v nebývalé míře hranice mezi jedincem a jeho geografickou polohou, ale též zrušilo hranice mezi volajícími a lidmi, kteří jsou nuceni ve svém bezprostředním okolí (restaurace, metro, letiště, chodníky) naslouchat cizí konverzaci často intimního rázu. Široké využívání mobilů s sebou nese také „multitasking“, zakoušení několika realit současně – lidé telefonují během schůzek či večírků, při domácích činnostech, za volantem, na ulici, ačkoli jsou při tom vtaženi do jiného světa. Tyto situace, které se každý den po celém světě nesčetněkrát opakují, také přispívají k virtualizaci každodenního života – několik lidí se může vyskytovat na stejném místě, a přesto jsou si vzájemně pro jakýkoli praktický účel nedostupní, neboť jsou zapojeni do konverzace s jinými, fyzicky nepřítomnými osobami.
Mobilní telefony s sebou kromě bezprecedentní míry dostupnosti přinesly také zmatek a dezorientaci (někdy úmyslné klamání) týkající se toho, kde se dotyčný v daný okamžik fyzicky nachází – může to být jiná země či opačná polokoule. Interakce mezi různými časovými zónami je na denním pořádku. Tato neurčitost v lokalizaci typická pro mobily bývá přirovnávána ke kyberprostoru či internetu, kde se kombinuje s častou tvorbou mnoha virtuálních identit v rámci různých chatů a internetových fór. Typickým příkladem je častý výskyt dobře informovaných jedinců zabydlených v elektronicky zprostředkovávaných světech kyberprostoru, kteří jsou lépe obeznámeni se stavem světa a vzdálených regionů planety nežli s vlastním nejbližším okolím. Všechny tyto nové zážitkové kvality kolektivní psýchy – rozpouštění hranic, neomezená vzájemná propojenost a dostupnost, prostorová neurčitost („nelokalita“), vícenásobná realita, virtuální reality, vícenásobné virtuální identity, dezorientace, zmatek, iluze, podvody, globální propojenost a jednota, to vše zprostředkováno novými technologiemi – výmluvně odrážejí různé specifické projevy archetypického komplexu Uran/Neptun.
Globální perspektiva
V éře, která poprvé lidstvu přinesla globální vědomí, v níž může být planeta Země se všemi svými obyvateli nahlížena ve své celistvosti jako jedno z nebeských těles v kosmickém prostoru a v níž byl vesmír odhalen jako tvořivá nesmírnost, která se šíří skrze miliony galaxií po miliardy let kosmické evoluce od velkého třesku až po současnost, rodící se kolektivní vědomí v nebývalé míře rozpoznává, že jsme všichni součástí jediného ohromného příběhu. Zároveň však tento příběh pro lidstvo a obyvatelstvo Země dosáhl fáze rostoucího nebezpečí a krize.
Jak už zdůraznil bezpočet bystrých pozorovatelů, budoucnost závisí na tom, jak se lidstvo vyrovná s tímto bezprecedentním okamžikem výzvy a volby, jak si poradí s napětím mezi jednotou a mnohostí ve světě rozličných náboženství a národů a jak vyřeší rozštěp mezi duchem a hmotou v rozvíjejícím se vědomí technologicky posíleného lidského druhu.